Co dělat, kdyby moje dítě mělo autismus?

Co bych dělal  kdyby moje dítě mělo autismus
Doporučení na základě zkušeností z 25 letého výzkumu

Předchozích 25 let jsem měl to potěšení vést výzkum v několika oblastech autismu a spolupracovat s mnoha vedoucími průkopníky, včetně biomedical (Bernarda Rimland), chování/výchova (Ivar Lovaas), a smyslový (Grandin, Vít Berard, Lorna Jana král, Melvin Kaplan, Helena Irlen). Tyto zkušenosti mi pomohly rozšířit moje pochopení jak by se dalo pomoci těmto jednotlivcům.

Jedno z nejobtížnějších a stresujícím obdobím pro rodinu je když poprvé pochopí, že jejich dítě má autismus. Rodiče pak čelí kritické a životem-určující otázce:

Co bych měl dělat abych pomohl svému dítěti? Rozhodnutí kterou léčbu zavést (a kterou ne) pravděpodobně předurčí další vývoj dítěte. Nastínil jsem kroky, které bych udělal já kdybych byl rodičem autistického dítěte.

 

Intervence

Jsou dva hlavní přístupy o které bych současně usiloval; a čím dříve jsou tyto intervence zahájeny, tak je lepší prognóza dítěte.

První přístup je založen na určení, zda dítě má zdravotní problémy. Tyto problémy mohou znamenat kritickou potřebu nezbytných vitamínů a minerálů (vitamín B6 s hořčíkem, DMG, vitamín A a C), žaludeční problémy (propustnost střeva, přebytek kvasinek, virová infekce), vysoké hladiny těžkých kovů a dalších toxinů (rtuť, olovo), citlivost na potravu, alergie atd. Většina autistů trpí jedním či více z těchto problémů.

Z mnoha léčiv uvedených v protokolu bych nejdříve dal dítěti vitamín B6 s magnéziem, poté dimethylglycine (DMG) a zahájil GFCF dietu.

Jestliže dítě hovoří velmi málo nebo vůbec ne, nechal bych dítě otestovat na epilepsii. Epileptické záchvaty mohou mít vliv na řeč. Electroencephalogram (EEG) změří mozkovou činnost a možná zaznamená epilepsii. Jestliže dítě má epilepsii, užíval bych ne—toxické doplňky stravy za účelem vyléčení epilepsie., jako vitamín B6 a DMG.

Druhý přístup je výchova- vzdělávání. Aplikovaná analýza chování (ABA) je dobře zdokumentovaná a efektivní vzdělávací metodou pro mnoho autistických dětí. V ČR je nejvíce se praktikuje strakturované účení.

Vzdělávání opožděných jednotlivců: Základní nápravné techniky od O. Ivar Lovaas, je znamenitý zdroj a popisuje podrobně, jak aplikovat tuto metodu.

Poté co jsou biomedikální a výchovné intervence dobře zvládnuty, zaměřil bych svou pozornost na dětské smyslové problémy. Mnoho autistů trpí přecitlivělým nebo necitlivým smyslovým systémem. Tyto problémy mohou zahrnovat sluch (zvuk citlivost, zdá se být hluchý), zrak (světlo citlivost, zraková pozornost problémy), hmat (citlivost na dotek, necitlivý na bolest), vestibular (touha po nebo opakování jistých pohybů, jako houpání), proprioceptive (nadměrné skákání), čich ( přecitlivělost nebo necitlivý na vůni), a chuť (něco s jídlem – zobání, lízání). Existuje několik způsobů jak omezit či eliminovat mnoho těchto problémů, jako výcvik sluchové integrace (slyšení), výcvik zraku  (zrak), a smyslová integrace (vestibular/hmat/proprioceptive – vnímání těla).

Tyto tři léčebné přístupy načrtnuty výše se navzájem doplňují. Osoby trpící autismem jsou často více pozorné a více motivovány k učení brzy po léčení biomedical a smyslových problémů. Dítěti se může dařit dobře také po aplikaci jednoho z těchto přístupů, ale kombinace může vést k ohromujícím výsledkům a dokonce vyléčit některé děti.

Další krok. Stojí za to podívat se na jiné efektivní metody pro léčení autismu jako je strukturované učení, sociální příběhy, Greenspanova metoda, učení komunikace s pomocí výměny obrázků (PECS), a Grodinovy relaxační /vizuální obrazové techniky .


Rodinné záležitosti

Výchova autistického dítěte může být velmi stresující pro celou rodinu. Sourozenci se občas cítí ignorováni, protože rodiče věnují mnoho pozornosti autistickému dítěti. Rozvod je docela běžný v rodinách s autistickým dítětem. Dále, příbuzní a blízcí přátelé se mohou držet v ústranní. Je důležité být si vědom těchto nebezpečí a upozornit na ně/pojmenovat je jestliže by se měly vyskytnout.

Konečně, je důležité být silný zastánce dítěte. Mnoho profesionálů je si vědom příznaků spojených s autismem. Avšak nevědí, jak jej léčit. Informace je mocný nástroj. Držel bych všechnu dokumentaci, diagnostiku a výsledky testů o dítěti pohromadě v dobře organizované složce. Kdykoli je to možné, poskytl bych odpovídající články a jiné informace terapeutovi a jiným profesionálům pracujícím s dítětem. Jako mnoho jiných rodičů autistických dětí bych vhodně do výuky zapojil profesionální učitele jak pracovat s dítětem.

Je důležité si být vědom, že autismus je léčitelný a je mnoho použitelných zdrojů, jako jsou knihy, zpravodaje, internet, konference.